Turnaj v Cítově - 1. místo
Zakončení naší první společné sezony jsme tak trochu postavili na hlavu - nejprve jsme se rozloučili na páteční rozlučce a teprve potom jsme v sobotu sehráli závěrečný turnaj. A až na drobnosti to bylo loučení povedené!
Když se Kerry, probuzen v 7:00 ostrou píšťalkou, vypotácel s ne zcela přesvědčivým výrazem a silnou bolestí hlavy ze stanového paláce postaveného ve velkém vápně tréninkového hřiště, nic nenasvědčovalo tomu, že bychom měli dnes zaznamenat něco jiného, než ostudu. "Ztracené" kopačky se ale včas našly, cyklistická výprava čítající 3 členy se také vypravila, a tak jsme byli před devátou v Cítově v plné síle! Na pěkném novém hřišti nás čekal hned od 9:00 první zápas turnaje proti domácímu Cítovu. Po poločase 1:1 jsme nakonec utrpěli vítězství 2:1, když oba góly vstřelil Jumbo, ale na naší hru se nedalo dívat. Rozhodně nebyl znát rozdíl třídy a první zápas byl pravděpodobně také tím nejslabším z celého turnaje.
Po této ostudě jsme přistoupili k pohovoru na tajném místě v blízkosti rohového praporku, kde jsme si znovu vysvětlili taktiku, založenou zejména na heslu "čím víc gólů dáme, tím víc bodů máme," a jelikož nás před dalším zápasem čekala dvouhodinová pauza, stihli jsme i výborný oběd - řízky s bramborem a (sice jen jednou, ale zato vynikající) okurkou. Romča zvládl i klobásu. A housku. A dva párky... :D
Ve druhém utkání nás čekaly Horní Beřkovice - suverénní vítěz okresního přeboru, který však ve svém dnešním úvodním zápase dokázal porazit Bechlín až po pokutových kopech. V bráně se proti nám postavil Kryštof a sliboval nám drtivou prohru. Bohužel mu jeho předpověď vyšla a my jsme odešli poraženi v poměru 2:5, když už po poločase jsme prohrávali 0:3. Oproti našemu prvnímu zápasu ale byl k vidění jednoznačně nejlepší zápas turnaje. Naše snaha o fotbal většinou končila na hranici velkého vápna soupeře, Beřkovická snaha o přímočarost podpořená výraznými osobnostmi v podobě výborného útočníka a středního záložníka (který nám mimochodem dal nejkrásnější gól turnaje, když skoro z půlky hřišti přehodil vyběhnutého Kalfína), končila většinou v naší síti. A tak jsme asi zaslouženě prohráli. Rozdíl sice byl příliš krutý, ale předvedená hra nám vlévala do žil optimismus.
Už jsme se smiřovali s tím, že v závěrečném utkání zabojujeme "jen" o druhé místo za suverénními Beřkovicemi, ale v tu chvíli nám pomohli obětavě hrající domácí, kteří připravili Beřkovicím snad první porážku v celé sezoně a překvapivě zvítězili 2:1. A tak jsme šli do posledního zápasu proti Bechlínu s tím, že když vyhrajeme, zvedneme nad hlavu trofej pro vítěze a když prohrajeme, skončíme v propadlišti dějin na posledním místě. Samozřejmě jsme po další z mnoha Kerryho chyb prohrávali (jako ve všech zápasech), ale Tomáš(!!!) dokázal svým prvním a zároveň i posledním gólem sezony ještě do poločasu srovnat. Ve druhé půli začalo dobývání branky soupeře, které se povedlo po ukázkové bojovnosti Miřáka. Další šance jsme nevyřešili dobře a jednou se nám také do cesty postavila tyč, a tak jsme se o vítězství strachovali až do úplného konce, kdy nás ještě musel zachránit výborným zákrokem Kalfíno. Nutno dodat, že výkon v tomto utkání byl výborný a vítězství naprosto zasloužené.
A tak jsme se mohli radovat z našeho prvního společného poháru, pro který si kapitán Půďa (kterému dneska všechno hrálo do karet a který si pásku svou bojovností jednoznačně zasloužil) hrdě došel. Individuálního ocenění se dočkal i Jumbo, který byl se 4 góly vyhlášen nejlepším střelcem turnaje.
Závěrem bych chtěl poděkovat všem za vzornou reprezentaci klubu a pěkné bojovné výkony ve dvou utkáních!
A Žemlo, hlavu nahoru, každý někdy udělá chybu. Důležité je postavit se k ní čelem a poučit se! :)
Výsledky:
Pšovka - Cítov 2:1
Pšovka - Horní Beřkovice 2:5
Pšovka - Bechlín 2:1
Góly: 4x Jumbo, Messi, Tomáš