SKP Mladá Boleslav - FK Pšovka 4:2 (2:1)
Posilněni první jarní výhrou (dokonce nad lídrem tabulky) jsme odjížděli nezvykle v neděli na mnou neoblíbené hřiště SKP. Přivítal nás areál, na kterém se za posledních 10 let nic nezměnilo (dokonce i všechny pampelišky byly na svých místech) a my se těšili, jak si zahrajeme a nastartujeme vítěznou sérii. Bohužel, hrdina posledního zápasu Žemla si zlomil na tréninku prst, a tak nemohl pomoci dorostu, ani nám. Do branky se tak postavil Kryštof a vedl si výborně. Bohužel, za naší dnešní obranou bylo udržení čistého konta utopií... Komplikací bylo i znemožnění hokejového střídání ze strany domácího trenéra, takže jsme museli vymýšlet, jak sestavu poskládat, aby si zahráli všichni. Nakonec jsme nastoupili takto (a musím rovnou říct, že střídání se nepovedla - Zdeněk, Romča, Půďa i Martin si svým výkonem a bojovností zasloužili být na hřišti déle!)
Kryštof
Petr (57' Martin) Víťa Kerry
Tomáš Havran Škraby Messi
Romča (36' Půďa)
Miřák Zdeněk (20' Něma)
Začali jsme opravdu znamenitě. Po první naší povedené akci, zakonečné slabou střelou, se Kerry rozhodl, že zápas bude jasnou záležitostí a že je třeba dát soupeři náskok. Zřejmě proto odevzdal míč soupeři a ten dal po 2 minutách hry první gól. V páté minutě jsme dostali dalšího a mohli jsme začít hrát. To jsme si aspoň mysleli my na lavičce, že začneme hrát. Opak byl ale pravdou. Hra byla naprosto vyrovnaná, před naší bránou bylo pár závarů, které Kryštof vyřešil, my jsme zase měli několik nepřesných střel zpoza vápna, Němův únik, který skončil těsně vedle...a taky gól, když si Miřák doběhl dlouhý balon, prosvištěl kolem brankáře a přihrál před prázdnou bránu kanonýrovi Romčovi, který skóroval a připsal si tak už 7. gól během posledního týdne (včetně zápasů za mladší). Super, jen tak dál! Do kabin jsme tak šli s jednobrankovou ztrátou, řekli jsme si, co ve hře změnit a doufali v rychlý obrat ve skóre. To se však zřejmě nezdálo Víťovi, který zřejmě zastával názor, že dohánět jen jeden gól není žádná výzva, a tak hned v úvodu druhé půle nahrál soupeři na další gól. Na ten se podařilo odpovědět Havranovi, který se krásně (konečně!) trefil z přímáku z více než 20 metrů. Potom jsme měli několik nepovedených centrů, několik střel nad a únik Miřáka, který zlikvidoval domácí brankář. A když jsme dostali čtvrtý gól, neměli jsme dost morálních sil na to, ještě se aspoň pokusit se zápasem něco udělat.
Tak, tohle byl objektivní popis toho, co na hřišti probíhalo. Nezní to tak hrozně, že? Ale hrozný to bylo, já jsem neuvěřitelně zklamaný. Když si vezmu, jaký má náš tým možnosti a jak jsme ve skutečnosti hráli...no, nedá se to srovnat. Vůbec neberu dva obdržené góly po děsivých kiksech, protože to se prostě stane (já i Šony jsme jich udělali tolik, někdy vám povyprávíme), jde ale o celkový přístup k zápasu. Nebylo to tak hrozný jako v Kosmonosech nebo v Bakově, nemyslím si, že by to někdo vyloženě odchodil. Ale taky tam NIKDO nenechal úplně všechno! Zase se vrátila naše nechuť k soubojům, nechtěli jsme se nechat pokopat, chtěli jsme hrát fotbálek jako stará garda - bez pohybu, bez bojovnosti, bez nasazení. A samozřejmě to dopadlo tak, že jsme pokopaní, prohráli jsme a soupeř se směje. Fotbal je kolektivní hra, je to skvělá zábava, je u toho sranda. Ale každý si musí uvědomit, že nemůže vyhrát bez toho, aby tomu něco obětoval. Když tomu nic neobětuješ, nevyhraješ. Když nevyhraješ, nebude tě to bavit. A tak dokola...
Samostatnou kapitolou je výkon naší obrany. Horší jsem už dlouho neviděl, kdo ví, jestli vůbec někdy. Naprostý nedůraz, nedostupování hráčů, HLOUPOST! Jsou 2 možnosti, jak můžeš hrát
1) CHYTŘE - předvídáš, kam se míč odrazí a jsi tam první. Nemusíš k tomu být rychlý ani důtrazný. Tak jsem hrál já - nebyl jsem rychlý, soubojů jsem se bál..a přesto si troufnu říct, že i v Krajském přeboru jsem byl dobrý obránce. Problém je v tom, že s touhle vlastností se buď musíš narodit, nebo musíš o fotbalu opravdu hodně přemýšlet a získat to zkušenostma. U nás tak může hrát jen Fixa a možná Havran. Škoda, že ani jeden nehraje obránce.
2) DŮRAZNĚ - jdeš do každého balonu, hraješ důrazně DO TĚLA, nebojíš se kontaktu s protihráčem, všechno poctivě oběháš. Taky k tomu nemusíš být extra rychlý, stačí jen vůle. Takhle hrál Šony - a zahrál si žákovskou Ligu proti Spartě a Slavii.
Když budeš jedno z toho, můžeš být dobrý..když ale budeš hrát jako naše obranná trojice dneska, budeš trapný proti předposlednímu týmu A třídy i proti Cítovu. Další věc je ta, že když to obraně dneska vůbec nešlo, záloha místo aby ji podpořila, vykašlala se na to. Od Havrana, Toma a Messiho čekám mnohem víc. Chodíte poctivě na každý trénink, příští rok budete v týmu nejstarší - není na co čekat, i na hřišti už musíte být lídry, těmi, kdo ostatní strhnou k o 100% lepšímu výkonu, než jsme podali dneska.
Hodnocení týmu: 4/10
Pochvala: Kryštof, Půďa, Romča, Zdeněk (+ Žemla za podporu)
Nezklamali: Miřák, Něma, Martin
Zklamání: Víťa, Kerry, Petr, Havran, Tomáš, Messi, Škraby
Góly: 2:1 Romča, 3:2 Havran