SK Kosmonosy - FK Pšovka 0:6 (0:4)
V 7. kole jsme jeli na hřiště snad nejvzdálenějšího soupeře ze všech - Kosmonos. Poprvé v sezoně jsme se sešli všichni a včas (až na některé nejmenované trenéry :)). To nám dávalo naději ve světlé zítřky po nepovedeném zápase (hlavně prvním poločase) proti SKP. Optimismus nám dodávalo i postavení soupeře v tabulce - 0 bodů, skore 7:81, nejnižší prohra 1:9. Ale to jsou jen kecy, důležité je, co se předvede na hřišti.
S první samostatnou rozcvičkou se kluci poprali (pro mě až překvapivě) dobře - rozběhání, protažení, střelba. Jen sprinty chyběly. Udělat první ostrý sprint ráno a v zimě až při zápase, to je trochu pozdě. Někteří bohužel ten sprint neudělali ani při zápase. Ale vstup do zápasu byl dobrý. Miřák stylem "nakopni si balon a sám si ho doběhni" už ve 3. minutě skóroval. A potom nic. Trenéři mlčí, protože chtějí vidět, jak si "nejsilnější" sestava poradí bez neustálého dirigování. Bohužel, neporadila si. Soupeř je marný - je to dáno hlavně naší věkovou a výškovou převahou - na naší půlku se prakticky nedostává. Žemla přesto zarputile stráží brankovou čáru. Bylo by potřeba být klidně až pár metrů za vápnem a ulehčit tak stoperovi a obráncům práci s případným balonem za obranu. V poli se koná tragikomedie. Roztahování hry do šířky se nekoná, jednoduché řešení v podobě přihrávky zpět se nevolí. Messi nezpracuje balon ve chvíli, kdy může jít sám na bránu. Miřák s Němou si v situaci 3 na nikoho naběhnou do offsidu. Naštěstí to Havran řeší gólovou střelou. Havran střílí z přímáku ze 40 metrů. Petr zakopává za plot v situaci, kdy může pohodlně nahrát brankaři. Obránci neroztahují hru. Bláža si neodcouvá pro balon. U autů by tam místo nás mohli postavit rezavou popelnici. Pohybovala by se podobně a možná by balon přesněji sklepla. Celkově se přizpůsobujeme soupeři, hra nemá s fotbalem nic společného. Když získáme balon, nevrháme se do útoku. Když balon ztratíme, fandíme spoluhráčům, aby to nějak zvládli a sami nepomůžeme. Nenapadáme. Čtvrteční trénink na nás následky nezanechal, škoda. Vlastně to vypadá tak, že žádný trénink nás nepoznamenal. Jasně, našly se tam i dobré věci, ale bylo jich zoufale málo. I přesto poločas končí 0:4 pro nás po 2 gólech Havrana a jednom Němy (po hezké přihrávce Miřáka, mimochodem).
V poločase střídáme - do hry se dostávají všichni náhradníci - Romča na pravou zálohu, Mates doprostřed, Zdeněk na stopera a Martin na hrot. Na hrot se posouvá za odměnu i Havran a tvoříme tak (spolu s Miřákem) údernou útočnou trojici. Hra je ale snad ještě horší, než v prvním poločase. Nic se nezměnilo, snad jen trenérům už došla trpělivost a ze střídačky se kromě povzdechů začínají ozývat i první instrukce. Kdo si je vzal k srdci je Romča, který hraje s nadšením a radostí. Je v pohybu a chce balon. Taky ho často dostává. Někdy si s ním poradí a někdy ne - to nevadí, nejsme Barcelona - zkaženou přihrávku, nebo zpracování pochopím, nechuť hrát nepochopím. Taky je po právu odměněn gólem. Jeho první za Pšovku, gratuluju a doufám, že jich ještě spousta přibyde! :) Ta nechuť panuje skoro u všech ostatních hráčů na hřišti. Góly proto nepřibývají - naopak, skórovat může ve dvou únicích soupeř, ale Žemla v bráně zachraňuje. Ty úniky. Pro mě nepochopitelné. Stopera hraje Zdeněk - všichni ho známe a víme, že rychlost není to, co by ho zdobilo. Ale NIKDO MU NEPOMŮŽEME!! Všichni koukáme, divíme se a nadáváme. Naopak Zdeněk si O POMOC NEŘEKNE! Nehrajeme týmově, na hřišti je 11 hráčů, ale ani jeden TÝM! Utrpení aspoň trochu zmírňuje pěkný poslední gól, kdy se prosazuje Miřák po pěkném Škrabyho centru. Krásná, jednoduchá akce. Nezbývá, než doufat, že jak skončil tenhle zápas, budou pokračovat i ty ostatní.
Z tohohle zápasu se poučíme a zlepšíme se. Věřím tomu. VĚŘÍM VÁM! Tréninkem v pondělí to začíná!
Hodnocení týmu: 2/10
3. hvězda: Havran
2. hvězda: Miřák
Hráč zápasu: Romča
Góly: 3' Miřák, 18' Havran, 25' Něma, 31' Havran, 64' Romča, 70' Miřák
ŽK: Kalfa (kecy), Havran (oplácení), Zdeněk (taktický faul, konečně!)