FK Pšovka - Sokol Libiš 1:0 (0:0)
Moc jsem se těšil na náš další zápas. První dva jarní se nám herně i výsledkově povedly a já doufal, že dokážeme předvést pěkný výkon i v dalším zápase. Věděli jsme, že nám v tomto zápase nebudou moct pomoci Cítovští, kteří hráli taktéž od 10 hodin zápas v Horních Beřkovicích (bohužel, ikdyž ještě v poločase vedli, nakonec prohráli 1:3). To jsme věděli dlouho dopředu a měli jsme tak dostatek času připravit se na vzniklou situaci. Bohužel, nepřipravili jsme se. Zde padá vina jednoznačně na mou hlavu - nebyl jsem schopen z celé Pšovky, která se chlubí výbornou prací s mládeží a dostává na ni stotisícové příspěvky, získat na zápas více, než 11 kluků. Z toho dva brankáře, takže jeden z nich běhal celý zápas na levém křídle. Hned od úvodu jsme tedy mou vinou nastupovali s mírným handicapem - bez možnosti střídání. A bylo ještě mnohem hůř...
Vaclík
Štefan Víťa Petr
Dan Havran Tom Táďa
Škraby Kosák Marek
Výšková i věková převaha soupeře byla od počátku zřejmá - stejně tak, jako naše převaha fotbalová. Každopádně jsme se ale první dvě minuty nedostali za půlku. Hned od začátku se ukazovalo, že pro nás bude problém dostat se pořádně do hry. Bojovali jsme, ale stačilo to většinou jen na hru kdesi u autové čáry a nekonečný maraton autových vhazování. Aktivita se postupně přelévala na naše kopačky a byly z toho dvě šance - Škrabyho samostatný únik zakončený střelou bodlem nad a Tomova krásná individuální akce přes tři hráče zakončená pěknou střelou levačkou, kterou ale kvalitní gólman soupeře kryl. Hosté měli také svoje šance - únik zastavil Vaclík v naší bráně včasným výběhem a střela z dobré pozice se nepovedla. Pro nás ale stejně poločas dopadl neslavně - nejprve už v 8. minutě odstoupil Marek kvůli problému s lýtkem - doufejme, že bude jen natažené. Hráli jsme tedy o deseti. Ke konci poločasu - v minutě 30. - přišla další ztráta, když byl v souboji nakopnut Havran. Chvíli to vypadalo, že bude mít holeň zlomenou, ale nakonec to naštěstí vypadá pouze na naraženinu. Doufám, že se oba kluci co nejrychleji uzdraví! První poločas tedy nabídl fotbalu velmi málo a skončil děsivým stavem 0:0.
Jestli první poločas nabídl velmi málo, druhý vůbec nic. My jsme nastoupili v rozestavení 4-4-0 s cílem bojovat ze všech sil o bod. Velcí šli doprostřed, malí na kraj. Proti soupeři, v jehož základní sestavě bylo 9 kluků ročníku 2000, jsme vyběhli v sestavě: Vaculík (01) - Obročník (03), Vlasák (00), Adámek (00), Traxler (03) - Mencl (03), Škrabal (00), Bláha (00), Kos (02). Ale pod heslem "nepřátel se nelekejme, na množství (ani velikost) nehleďme", jsme nastoupili nebojácně s jediným cílem - nechat na hřišti vše, abychom si po závěrečném hvizdu mohli říct, že jsme pro dobrý výsledek udělali vše, co je v našich silách. Je jasné, že žádný fotbal se z naší strany nekonal - prostě jsme stáli a odkopávali co nejdál od vlastní brány. Tentokrát to ale klukům vůbec nezazlívám, protože líp to prostě nešlo. Hráli jsme na maximu našich možností, všichni běhali, co jim síly stačily. Konečně, po 10 minutách, jsme se dostali z naší půlky a u pravého soupeřova praporku strávili pár chvil. Akce skončila faulem a viditelně vyčepraný Petr (který už ve 40. minutě hlásil, že nemůže a já mu na to vytrvale odpovídal, že už jen 5 minut) se vydal napříč hřištěm nasypat centr do vápna. Podařilo se, soupeř nedokázal odhlavičkovat a míč propadl k nohám Škrabyho, který levačkou uklidil k tyči. Obrovská radost, ale do konce stále zbývalo ještě přes 20 minut. V této době jsme byli pod trvalým tlakem, všichni ale bojovali ze všech sil, podstoupili spoustu soubojů a měli i potřebné štěstí. Zkrátka jsme to s vypětím všech sil ubránili a já mám hroznou radost!
Hroznou radost, protože velcí ukázali, že jsou připraveni jít do vyšší kategorie a hrát za dorost - šli příkladem i ve zdánlivě beznadějné situaci a nechali na hřišti vše, co umí. Tím strhli ke skvělému výkonu i své mladší spoluhráče - Štefan, Dan, Táďa i Kosák mají můj veliký obdiv za to, jak výborně dokázali druhý poločas odběhat a odbránit. V neposlední řadě pomohl i Honza v bráně, který několikrát výborně zasáhl a podržel ostatní kluky, kteří celý poločas na pokraji sil bojovali. Nehledě na to, že soupeř byl fotbalově opravdu žalostný, před všemi hráči smekám. Ani jsem nedoufal, že bych se mohl podobného týmového výkonu na lavičce Pšovky dočkat. :) A děkuji klukům za to, že tentokrát dokázali napravit mojí chybu a vypořádat se takhle skvěle s malým počtem hráčů!
Hodnocení týmu: 9/10 (desítka bude, až nám diváci při odchodu ze hřiště zatleskají)
Hvězda zápasu: Všichni
Gól: 47' Škraby (Petr)